Od roku 2005 se snažíme dětem se SVP připravovat takové prostředí a organizovat takové specifické aktivity, abychom pomohli jejich přirozené integraci do společnosti a společnost zase připravili na děti i mládež s handicapem, tedy napomohli inkluzivnímu postoji. Zastupitelstvo Středočeského kraje koncem roku 2011 schválilo pro naše CPV dotaci ve výši 1 922 231,04 Kč, a díky tomu můžeme snáze naplnit naše cíle.
Z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost jsme zrealizovali od 1. března 2012 grantový projekt s reg. č. CZ.1.07/1.2.33/01.0028 s názvem Integrací k inkluzi, který byl zdárně ukončen 30. června 2013.
Do projektu se zapojila nejen naše současná členská základna, ale i nové děti, nová mládež a noví dobrovolníci, zejména studenti, kteří byli od dubna 2012 oslovováni především na středních školách v Nymburce a Poděbradech. Celkem bylo projektem podpořeno 61 dětí se SVP (23 dívek a 38 chlapců) a 91 dobrovolníků.
V projektu Integrací k inkluzi bylo podpořeno 5 klíčových aktivit:
- Rozšíření cílových skupin
- Metodika vzdělávání dobrovolníků
- Školení dobrovolníků
- Výchovně-vzdělávací volnočasové aktivity
- Vyhodnocení projektu a závěrečná konference
A co to konkrétně projekt Integrací k inkluzi je? Co je integrace a co inkluze? Jaký je mezi nimi rozdíl? Všichni víme, že integrace znamená začleňování a že v našem případě se jedná o začleňování našich centráckých dětí do běžného života. Jezdíme s dětmi se SVP na výlety do kina či na výstavu, na víkendy na hory, zapojujeme je společně do veřejných aktivit, integrujeme je. Ale jak je to s inkluzí? Inkluze znamená v praxi nejenže nás formálně na chalupě, kam na hory jedeme, zahrnou do seznamu ubytovaných, nýbrž nás také přijmou lidsky. Inkluze vyžaduje změnu postoje od „musíme je ubytovat a vzít mezi sebe“ k uvědomění, že každý člověk je nějak odlišný a že na to má právo. A toho se prostřednictvím akcí, jako je výtvarný den či tábor, kterých se zároveň účastní i děti bez postižení, snažíme docílit. A čím dříve se s tímto začne, tím lépe. To se nám potvrzuje stále dokola u těch nejmladších dětí bez postižení, které své vrstevníky s postižením prostě berou takové, jaké jsou. Odlišní, ale naši.
Pracovat na inkluzivním postoji vyžaduje změnu, organizační a individuální. Změna se nestane přes noc, to moc dobře víme. Ale také víme a vidíme, že inkluze není iluze a že za dobu našeho působení v oblasti neformálního vzdělávání a práce s dětmi se SVP se mnohé k pozitivnímu změnilo. Sice občas vidíme nějaké lidské i fyzické bariéry, ale podívejme se, jak se nám s našimi vozíčkáři lépe jezdí do Prahy na výlet s nízkoprahovým moderním vlakem, jak snadno si na tábor můžeme objednat toaletní kabinu s bezbariérovým WC či kolik dětí může být díky státním dotacím v rodinném prostředí v bezbariérovém bytu. Inkluze je proces, který vyžaduje převzetí dlouhodobých závazků, dobré plánování a také dobrou prezentaci, což se CPV snaží, vidno dle fotografií. Jednotlivci i organizace musejí být připraveni dělat věci i jinak, než byli dosud zvyklí a musejí si při tom ovšem stanovit cíle, které jsou realistické a dosažitelné.