„Po stopách Jizbických apačů…“, copak to asi znamená??? No přeci letošní parádní tábor pro autisty a jiné, který byl plný statečných indiánů, krásných indiánek a neposedných indiánčat. :)
Letošní letní táboření v Jizbicích
21.8.2013
Jako každý rok jsme se sešli v Jizbicích, a to ne kvůli prolenošení u vody a chytání bronzu, ale kvůli parádním zážitkům a fajn kamarádům. Společně jsme se pak na celý týden přeměnili v indiány a užívali si život plnými doušky ve stylu indiánském… A proto, ať si vzpomenete na cokoliv, co se týče indiánů, my už to máme v malíku. Jako správný jednotný kmen, jsme si vytvořili společnými silami obrovský totem, který jsme vztyčili uprostřed našeho tábora a kolem něho postavili své příbytky. Obytné teepee jsme měli sice jen jedno, ale právě proto si každý vyrobil své vlastní malé teepee na doma a jak jinak, než v tom pravém velikém. To nám však do naší indiánské výbavy nestačilo a tak jsme pokračovali dále. A co takový indiánský lovec potřebuje dál? No přeci vlastní loveckou vystroj… My jsme si proto vyrobili kanoi, abychom se mohli dopravit všude tam, kam potřebujeme, třeba i na ryby… Abychom na nic nezapomněli, shlédli jsme film Pocahontas, kde jsme načerpali inspiraci a pustili jsme se do dalšího díla. A tak se naše výbava rozšířila o sekyrku, indiánskou masku, čelenku s pery, náhrdelník z pestrobarevných korálů nebo amulet proti zlým snům a to vše jsme vyrobili vlastnoručně, svými šikovnými prstíky. :) Skoro jsme však zapomněli na naše táborové vykrmování, a že bylo dosti vydatné… Nejprve jsme se ale museli naučit stopovat místní zvířenu. A hned jak jsme poznali zajíce od divočáka, pustili jsme se do stopování, abychom měli co dát nad večerní oheň, při kterém jsme si pro pobavení zabubnovali a zazpívali. A jelikož jsme lovci a muzikanti šikovní, ulehali jsme každý večer spokojení a s plnými bříšky.