Jen hrstka odvážných dobrodruhů se vydala za třeskutých mrazů do Prahy… Bylo nás opravdu jen po málu, ale i přesto jsme si návštěvu kina 27. 11. užili.
Integrace je IN očima asistentky Míši
13.12.2010
Po příjezdu do Prahy jsme rovnou zamířili do Mekáče, kde jsme se všichni pohodlně uvelebili a v teploučku si pochutnali na nějaké té mňamce.
Než jsem však stihla dojíst své hranolky, tak už jsem pospíchala koupit lístky na Harryho Pottera. Když jsem však dorazila na místo, zjistila jsem, že neotvírají v 11:00, jako to bylo do teď, ale až v 11:30. Vracet se už nemělo cenu, a tak jsem společně s pár zapálenými fanoušky čekala na příchod prodavače lístků.
Přesně v 11:30 jsem vystartovala k pokladně a vytáhla svůj jmenný seznam výletníků, podle kterého jsem zakoupila vstupenky. Nicméně nejen prodavač, ale i ostatní návštěvníci, se poněkud zděsili, když se mi z peněženky vysypalo spousta průkazek a slevových kartiček. Po úspěšném zakoupení lístků jsem se vydala zpět do Mekáče, kde již všichni dojedli, a tak jsem se mohli rovnou vydat na Václavák, kde jsme měli v plánu vyfotit se u betlému pod vánočním stromečkem.
Poté co jsme zdokumentovali pražskou vánoční atmosféru, jsme se již vydali do kina. Po vstupu do sálu pro nás bylo připravené menší překvapení. Abychom se mohli pohodlně usadit na naše místa, tak jsme nejprve museli překonat několik schodů a to jak před sálem, tak i v sálu.
A to i přesto, že jsem při koupi vstupenek zdůrazňovala, že se mnou jde i několik vozíčkářů. No nic, ještě že jsme silné asistentky a silní asistenti… Po našem uvelebení akorát začínal film a my jsme po chvíli zjistili, že tento díl Harryho Pottera opravdu není pro malé děti.
Ale jelikož jsme všichni silné nátury, tak jsme si film vychutnali a plní zážitků jsme se opět vydali na nádraží, kde již na nás čekal vlak. A tak jsme nastoupili a rázem jsme vyrazili domů.